Ve školní družině to na přelomu dubna a května žilo. Dva týdny se u nás ozývalo roztomilé pípání, nadšené a zjemnělé hlásky dětí. Paní vychovatelka zapůjčila od laskavého chovatele pana Holce líheň kuřátek. Děti během přestávek odbíhaly pozorovat roztomilé zobáčky deroucích se ptáčátek na svět. Byly to úžasné chvíle být u toho, když se kuřátko vylíhne. Děti si s odrostlejšími ptáčaty dokonce hrály, vymýšlely jim zajímavá jména, chovaly si je a psaly jim roztomilé vzkazy. Společně jsme pozorovali zázraky přírody, společně jsme se starali i radovali, také bohužel zažívali okamžiky strachu o křehké životy malých stvořeníček. Ale stálo to za to…děkujeme.